Co obnáší jednotlivá povolání. Tuto otázku si klade řada lidí, ať už během svého pracovního života, kdy přemýšlí o změně práce anebo při přípravě na budoucí povolání, tzn. při výběru studijního oboru/učiliště...
V praxi se však při výběru zaměstnání velmi chybí informace o tom, co která práce reálně představuje, pokud nemá spoléhat jen na pracovní inzeráty s velmi stručným nástinem obsahu. Ty jsou limitované co do počtu znaků a mnohdy také nezmiňují detailně i slabé stránky daných pracovních pozic.
Na webu IdealniPrace.cz proto naleznete informace k různým typům práce, a to i s jejich detailními popisy náplně.
Obory a typy práce:
Požadavky na fakturantku jsou, aby byla schopna učit se novým věcem, musí být pečlivá, samostatná a přesná. Měla by mít středoškolské vzdělání s ekonomickým zaměřením, všeobecný ekonomický přehled a také znalosti z bankovnictví a účetnictví.
Hlavní náplní práce fakturantky je vystavování faktur za zboží nebo služby, které si u dané firmy objednali zákazníci, na základě nichž zaplatí uvedenou částku. Fakturantka také zajišťuje rozesílání faktur emailem nebo poštou. Faktury musí mít účetní náležitosti, musí se vést přesná evidence faktur vydaných a přijatých, aby byla dodržena číselná řáda, tedy přesné pořadí faktur jedné za druhou.
Tato práce je velice systematická. Fakturantka vede také evidence o reklamacích, penalizacích za nezaplacené faktury a o samotných odběratelích. Připravuje podklady pro fakturaci a shromažďuje vstupní data, tedy prvotní podklady pro fakturaci. Musí také komunikovat se zákazníky a dodavateli a zjišťovat dodatečné potřebné informace. Kontroluje dodržování platebních podmínek odběratelů a upozorňuje je na neprovedení plateb za konkrétní faktury k termínu splatnosti. Pokud ani po upomínce nezaplatí, musí přejít k penalizování a opětovnému informování odběratele.
Penalizování probíhá zpravidla automaticky v programu. Např. bude nastaveno, že po 30dnech každý týden naskočí penále, 1% z konečné částky. V programu tak fakturant/ka už jen aktualizuje penalizaci, jedním tlačítkem a finální cena (i s penále) sama naskočí.
Fakturant/ka musí kontrolovat správnost vystavených faktur a případné nesrovnalosti také řešit. A co kontrola představuje? Vystavuje např. fakturu dle dokumentu, na který napsal skladník, že odvezl 10 kelímků barvy. Ale z firmy kam se zásilka dovezla zavolali po 3 dnech, že v zásilce bylo jen 9 barev.
Nebo měl zákazník slíbenou slevu na další objednávku od nadřízeného, který to fakturantovi/-ce ale neřekne, ta pak vystaví fakturu a zákazník volá, že měl slíbenou slevu 5%. Faktura se po dohodě s nadřízeným tedy opraví.
Nebo měl zákazník slíbenou slevu na další objednávku od šéfa, který to fakturantce neřekl, ta vystavila fakturu a zákazník volá, že měl slíbenou slevu 5%. Faktura se po dohodě s šéfem opravila.
Jak fakturantka konkrétně takové chyby opravuje? 2. Pokud nemá zákazník fakturu např. na ty na barvy už ve svém účetnictví, tak na faktuře opraví 1 kus a pošle zákazníkovi novou fakturu, starou znehodnotí. To samé ve vlastním účetnictví, původní fakturu znehodnotí a nahradí tou opravenou. 3. pokud by chybnou fakturu už měl zákazník v účetnictví, tak vystaví doklad jménem dobropis, kam dá mínus 1kus barvy a tím se odečte z původní faktury. Zákazník zaplatí fakturu v plné výši a fakturantka mu na účet uhradí vystavený dobropis. Tím se zákazníkovi cena za chybějící barvu vrátí.
Dále fakturant/ka, vystavuje dobropisy a zpracovává reklamace k jednotlivým dodávkám. Poslední činností, kterou fakturantka dělá je likvidace došlých faktur. Tato činnost spočívá v tom, že provede přiřazení příjemek k došlé faktuře, překontroluje ceny a popř. je opraví. Faktury s příjemkami se prostě musí shodovat.
V praxi to probíhá následovně. Na příjemce v programu skladového hospodářství je např: boty 10 ks, bunda 20 ks, triko 15 ks. Na faktuře musí pak být to samé, označí se příjemka a faktura a likvidace proběhne tak, že se vlastně spárují, že k sobě patří a uzamknou se - tzn., že už se do nich v programu nikdo nedostane a nebudou se moci už nijak opravovat. Pokud se najde chyba, musí se zjistit, kde nastala. Tzn. že na příjemce bylo zboží dobře, ale fakturantka se uklikla a místo 10x boty dala 15x boty. Bude muset opravit fakturu.
Webový vývojář je v dnešní době poměrně rozšířené a často vyhledávané povolání. Jde o profesi spojenou s programovacími jazyky.
Mohlo by se zdát, že práce webového vývojáře není nijak náročná. Budeme-li se bavit zejména o kodérovi, jedná se o poměrně jednoduchou, leč mnohdy monotónní práci. Je velmi důležité rozlišovat pojem programátor a kodér, neboť tyto dvě profese se od sebe dosti liší, zejména zaměřením vývoje webu. Zatímco kodér pracuje zejména na front-end (přední, příp. viditelné) části webu, tedy vyvíjí základní designovou a funkční architekturu webu, programátor nebo jinak také back-end (zadní, skryté) vývojář se stará o algoritmizaci, skripty na pozadí, dynamicky programovatelnou stránku celého webu.
Základní jazyky, které kodér pro svou práci používá, jsou HTML (Hyper Text Markup Language), kaskádové styly (CSS) a občas také JavaScript a s ním spojené knihovny (například jQuery). Jak může být z tohoto výčtu jazyků zřejmé, na kodérovi je, aby vytvořil základní architekturu a design webu. Také může vytvářet základní dynamické prvky pro web, k čemuž využívá právě zmíněný JavaScript. Jedná se však o jazyk, který běží na popředí webu, tedy v prohlížeči uživatele.
Možností, jak může kodér propojit front-endovou část s back-endem, je další knihovna JavaScriptu- AJAX. Díky tomuto jazyku (knihovně) může kodér umožnit uživateli, aby mohl komunikovat se serverem (nejčastěji pro komunikaci s databázemi nebo formulářovými prvky). Práce kodéra je poměrně monotónní činnost. Finanční ohodnocení je spíše průměrné, neboť specializace pro tento obor je velmi jednoduchá, a proto se může kodérem stát ve své podstatě kdokoli, kdo má jenom trochu větší povědomí o fungování internetu a základů programování.
Opakem kodéra je již dříve zmíněný back-end programátor - vývojář. Práce na back-endu je již složitější a jedná se o programování. Pro back-end vývoj se nejčastěji využívají objektově orientované jazyky PHP a ASP.NET a databázový jazyk MySQL. Jazyk ASP se těšil velké oblibě zejména na začátku tohoto století. Jedná se o jazyk vytvořený společností Microsoft, běžící na knihovně .NET. Na této knihovně běží také jazyky, jako je C# nebo C++.
Na rozdíl od PHP však využíval placené vývojářské prostředí a speciální typ serveru, určený právě pro tento jazyk. Kvůli těmto důvodům dnes již většina programátorů volí raději PHP, které je velmi dobře využitelné, poskytuje velmi širokou možnost uplatnění pro veškeré back-end programování a dá se spustit na běžném Apache serveru, který je běžně dostupný zdarma.
Hlavní prací back-end vývojáře je práce na procesech, probíhajících na pozadí webu, tedy na serveru. Může se jednat o základní odesílání e-mailů, vypisování dat z databází, algoritmizace procesů a jiné. Back-endový vývojář se uplatní ve vývojářské společnosti, zabývající se tvorbou rozsáhlejších projektů, jako jsou e-shopy, online hry nebo jakékoli větší webové stránky.
Webový programátor ke své práci nepotřebuje pouze dobrou znalost programovacích jazyků a způsobů fungování internetu. Dobrý vývojář musí být také kreativní, čehož využívá při vytváření přehledných a strukturovaných zdrojových kódů. Zároveň také musí mít dobré organizační schopnosti.
Při vytváření webů musí myslet na fakt, že web, na kterém právě pracuje, bude chtít někdo časem předělávat a upravovat. Musí proto být schopen vytvořit dostatečně přehledný kód na to, aby se v něm později vyznali i ostatní programátoři, kteří jej budou předělávat.
Popis je na příkladu menšího eshopu, kde pracovník dělá řadu různých rolí. Nicméně, z toho bude patrné, na co vše můžete při práci i ve větším eshopu narazit.
Ihned po příchodu do práce se pracovník přihlásí do administrace eshopu, kam chodí všechny objednávky. Každou jsem otevře, podívá se, jaké zboží si zákazník objednal a na jakém ze skladů daného eshopu je zboží k dispozici. Každé zboží je v administraci označeno zkratkou skladu, na který se zboží naskladnilo a kde opravdu fyzicky je. Pokud je zboží na některém ze skladů eshopu, fyzicky se dohledá a nachystá. Pokud je jinde, čeká se druhého dne, až ho ke kurýr přepravní služby doveze z příslušného skladu, odkud ho odeslali tamní skladníci s výdejkou ze skladu.
Toto zboží si pracovník eshopu druhý den přijme na svůj sklad. Poté do administrace eshopu v příslušné objednávce napíše poznámku, že má veškeré objednané zboží. To zabalí do krabice, přidá záruční list, reklamační list a propagační materiály. Např. jde o samolepky, popř. pokud se jednalo o objednávku (nad např. 2000 Kč), dává se do zásilky nějaký malý předmět. Pak následuje vystavení faktury. Administrace ji generovuje sama příslušným tlačítkem. Jednu kopii faktury pracovník eshopu přiloží ke zboží zákazníkovi, druhou archivuje u sebe. Poté následuje ruční odepsání objednaného zboží z eshopu, aby se neobjednalo znovu. Programy většiny eshopů toto dělají samy.
Potom pracovník eshopu balíček zalepí lepicí páskou a poznačí si na něj číslo faktury a poznámku o tom, kterou přepravní společností bude odcházet. Takto postupně zpracuje všechny objednávky, protože balíčky se zalepí a dovnitř už pak neuvidí. Balíčky ovšem díky číslu faktury od sebe i tak rozezná. Číslo faktury může být eventuálně i přímo na štítku, který pracovník eshopu lepí na balíček a kde je adresa, příp. i čárový kod a nějaké informace pro přepravce.
Zásilky následně předává k doručení přepravní společnosti. Objednávky, které jsou připravené si pracovník poznačí v administraci eshopu příslušným příznakem a příp. vygeneruje i .xls se všemi balíčky za danou společností, pokud takto je nastaven systém eshopu. Pak se postupně přihlásí do uživatelského účtu u všech dopravců, nahraje do každého jejich .xls soubor a zadá při tom váhu zásilek.
Poté pracovník eshopu vygeneruje štítky a přepravní arch se seznamem všech balíků. Jednu kopii tohoto archu si odveze kurýr a jednu zařazuje pracovník eshopu do šanonu spolu se všemi přísl. šablonami. Tyto dokumenty si přebírá každý den účetní a zpracovává je dál. Štítky pracovník eshopu nalepí na balíky a v odpoledních hodinách si vše odváží kurýr. Do administrace eshopu pracovník do kolonky zásilka dopíše číslo zásilky, které se ukazuje na archu dopravce, a odešle expediční emaily, ve kterých jsou informace pro zákazníka.
Cca 1x týdne prověří nevyzvednuté (vrácené) zásilky tak, že kontaktuje zákazníka a zjistí např., že přepravce mu vůbec nedal vědět, že balík je např. na poště. Pokud k tomu nedojde, balík se otevře, pracovník eshopu vytáhne původní fakturu, zboží, které tam je zkontroluje, aby vše souhlasilo (na faktuře svetr, tričko, v krabici musí být ten samý svetr a tričko…).
Potom v administraci eshopu zadá od každého +1 kus, aby seděl stav skladu. Tzn. zboží se tam vrátilo. K faktuře následně vystaví dobropis s poznámkou, že se jednalo o nevyzvednuté zboží. Na to potom navazuje účetní, když kontroluje, kdy došla platba za tuto fakturu a zjistí v programu, že k faktuře je dobropis – vidí z toho, že zboží se vrátilo.
Jednou do měsíce přijde z centrálního skladu zboží s výdejkou, tu pracovník esopu nahraje do programu eshopu a poté jeden produkt po druhém otevře, upraví jeho název, dopíše zajímavé popisky o tom, jaké je to zboží, složení materiálu, velikost a na serveru distribuce, která zboží do ČR dováží, dohledá fotky a ty nahraje ke zboží do eshopu.
Konkrétně - přijde zboží fyzicky, k němu i dodací list s číslem. Na centrální sklad pracovník eshopu napíše emailem, že potřebuje výdejku na dodací list s daným číslem. Emailem mu přijde soubor, který si uloží do počítače. Potom ho otevře a v každém řádku upraví název, protože ze skladu to přijde např jako KALH FUN M M BLK 2015 a znamená to Pánské kalhoty Fundream vel. M, barva černá, model r. 2015.... To musí pracovník eshopu upravit a uložit si na počítači. Pak v administraci eshopu je naskladnění, tzn. klikne na „načíst výdejku“ nebo „import“, najde v počítačí soubor, který upraví a nahraje jej do administrace eshopu. Tím se každý produkt dostane do administrace eshopu neboli jde o naskladnění na eshop. Stejné zboží se také fyzicky uloží do skladu.
Potom opět jde pracovník eshopu produkt po produktu, takže u kalhot např. koukne, že se ukazuje, že má 10x vel. M, 10x vel. L apod. Koukne fyzicky a je to v souladu s realitou. Potom prohlédne, jak vypadají, zadá název na oficiální webové stránce dodavatele, stáhne si foto a nahraje jej k produktu. Popisky produktu buď to vytváří sama, nebo na oficiální stránce dodavatele je popisek, který si upraví a zadá ho k produktu.
Cca jednou týdně vytvoří pracovník eshopu newsletter, informační email pro zákazníky, kde je eshop informuje o novém zboží a chystaných akcích. Každý týden může být akce na nějaké zboží.
Má-li eshop účet na Facebooku nebo jiné soc. síti, tak tam pracovník eshopu denně dává novinky, např. o novém zboží, které bylo naskladněné nebo jen zákazníkům popřeje krásný den a dá např. odkaz na nějaké pěkné video.
Náplň práce:
Má na starost řešení pohledávek přiděleného portfolia klientů. Rozesílá penalizační faktury a následně komunikuje s klienty. Řeší příchozí telefonické hovory, ale věnuje se i aktivnímu obvolávání dlužníků, s cílem zajistit uhrazení dlužných splátek.
S dlužníky řeší postup úhrady pohledávek a sestavuje splátkové kalendáře postupného umořování dlužných částek. Zajišťuje blokování dlužných odběratelů ve firemním systému a následně jejich odblokování po uhrazení požadovaných pohledávek.
Monitoruje platební morálku jednotlivých klientů a o platební neschopnosti informuje vedení společnosti a obchodní oddělení. V případě nedodržení smluvních podmínek ze strany dlužníka, předává případy právnímu oddělení či vymáhací agentuře.
Pomůcky: kancelářská technika a pomůcky. Počítačové programy – Word, Excel, firemní interní databáze, internet, email, telefon.
Znalosti, dovednosti: silné komunikativní a vyjednávací schopnosti.
Osobnostní předpoklady: SŠ vzdělání (ekonomické, finanční), schopnost rychlého reagování a pružná argumentace, matematické a analytické myšlení, aktivní přístup k práci, zodpovědnost, pečlivost, samostatnost, odolnost vůči stresu.
Náplň práce: tato pozice je ve firmách velmi důležitá, ne-li klíčová. Obchodní zástupce na denní bázi zajišťuje kontakt mezi firmou a zákazníky. Prezentuje výrobky a služby společnosti za účelem prodeje. Neustále mapuje konkurenceschopnost v dané lokalitě, aktivně vyhledává nové zákazníky a udržuje obchodní vztahy s těmi stávajícími.
Obchodní zástupce nabídku produktů či služeb zpravidla přizpůsobuje i aktuálním potřebám zákazníka, které si s ním vždy dopředu projde a prodiskutuje. Na základě zjištěných potřeb a požadavků, vypracuje obchodní zástupce nabídku a dojedná s klientem podmínky prodeje (množství, datum dodávky, způsob předání zboží, cenu a další specifika dané objednávky).
Obchodní zástupce poté zajistí vystavení potřebných dokumentů (kupní smlouva, faktura) a předá objednávku pracovníkovi výdejního místa, či jiné pověřené osobě, která zajistí předání zboží nebo poskytnutí služeb klientovi.
Dále obchodní zástupce zajišťuje pro zákazníky tzv. poprodejní servis. Pro klienty bývá obchodní zástupce většinou jedinou kontaktní osobou, se kterou po dobu vyřizování objednávky ve firmě přijdou do styku. Je tedy logické, že se i nadále obracejí přímo na něj. Úkolem obchodního zástupce je v takovém případě zprostředkovat kontakt mezi zákazníkem a dalšími osobami ve firmě (účetní, správce pohledávek, reklamační oddělení,…).
Obchodní zástupce se tedy stará o klienty i v době, kdy zrovna neobjednávají. Poskytuje jim konzultace, sám je také může oslovit s dotazem, zda něco aktuálně nepotřebují. Zpravidla upozorňuje klienty na novinky na trhu či probíhající akční nabídky. Dále se obchodní zástupci účastní se firemních akcí pořádaných pro významné klienty.
Pomůcky: kancelářská technika a pomůcky. Počítačové programy – Word, Excel, firemní kalkulátory, internet, email, kalkulačka, funkční psací potřeby, automobil.
Znalosti, dovednosti: obchodní dovednosti, komunikativní a otevřená osobnost, ŘP skup. B.
Osobnostní předpoklady: SŠ vzdělání (dle oblasti prodeje – např. ekonomické, průmyslové, zdravotnické), schopnost rychlého učení, umění prezentovat, zodpovědnost, pečlivost, schopnost samostatně řešit vzniklé situace, odolnost vůči stresu. Ochota často cestovat a umění asertivně vyjednávat.
Pozice projektanta v oboru pozemní stavby je velmi silně spjata s prací ve vybraném projekčním programu, nejčastěji AutoCADu. Technické rýsování je tedy jeho dominantním pracovním výkonem ruku v ruce s inženýrskou činností a především správným a včasným zpracováním projektů.
V prvopočátku však projektant především tvoří rozpočty k cenovým nabídkám a výběrovým řízením, které se týkají projekčních zakázek. Poté má za úkol zaměřovat stavební objekty a následně digitalizovat výkresy. Na základě těchto kroků pak vyřizuje a připravuje dokumentace pro stavební povolení - řízení a územní řízení a především dokumentace projektové.
Vzhledem k tomu, že je pověřen jednáním s úřady a zákazníky, svým chováním zároveň reprezentuje celou firmu. Často bývá pověřován také výpočtem stavebních výměr. Ke své činnosti využívá mimo své odborné znalosti také PC, počítačový program pro tvorbu výkresů (např. AutoCAD), mobilní telefon, laserový měřič, automobil, řezačku, tiskárnu anebo plotter.
Co se týče osobní dokumentace, dennodenně si vede vlastní docházku a knihu jízd. Výstupem jeho práce jsou výkresy a zprávy, které následně tiskne, ořezává, skládá, podepisuje a kompletuje do příslušných projektových či jiných dokumentací, včetně konkrétních obsahů.
Silné a slabé stránky práce projektanta
Výhodou projektování je práce v pohodlí a kanceláři - firemním zázemí, pravidelná pracovní doba, únosná psychická zátěž nebo menší míra stresu. To co se naopak může zdát nevýhodným je nedostatek fyzického pohybu díky převažující práci na PC a méně možností ke kariérnímu růstu.
www.IdealniPrace.cz Podrobné popisy práce v různých profesích Všechna práva vyhrazena © info@idealniprace.cz